Hruška patří vedle jablka k tradičnímu podzimnímu ovoci. Uvádí se, že pochází až z Kavkazu nebo z Číny a ze starých spisů se ví, že hrušku konzumovali lidé před více než 3000 lety. Ačkoliv je hrušeň ovocný strom, pokud má vhodné podmínky pro růst a správné stanoviště, může vydržet až 200 let! Jedná se listnatý strom, z čeledi růžovitých, kromě sladkých plodů se cení i dřevo. Nejvhodnější pro pěstování jsou místa s nadmořskou výškou 200-300 m n. m. a s průměrnou roční teplotou 8° C. Kořeny hrušní zasahují do hloubky až 3 metrů a pokud nejsou šlechtěné, mohou dorůst výšky až 20m, což samozřejmě znesnadňuje sklizeň. Plody jsou totiž poměrně křehké a při pádu z výšky se znehodnotí.

Vhodné odrůdy hrušní konzumujeme v syrovém stavu, jiné – zejména ty s vyšším podílem vlákniny – jsou chutnější po tepelném opracování. Chutnají skvěle ve formě kompotů, jako opečené nebo podušené, ale i známé jsou sušené hrušky z knížky O letadélku Káněti. (Pozn. Babička je dědečkovi sypala na škubánky a bylo to jeho nejoblíbenější jídlo )

Zajímavosti: kůra obsahuje látku arbutin, které má efekt přírodního antibiotika - umí si poradit s bakteriemi, doporučuje se pro posílení žaludku, při nemocech močového měchýře nebo při vysokém krevním tlaku. Díky vyššímu podílu vlákniny působí příznivě na zažívací trakt.

Ve své dokonalé vyzrálosti mají vyšší podíl cukru a byly nazývány ovocem Bohů. Dopřejte si tedy občas toto sladké pohlazení a řádně si ho vychutnejte!